Zdění příček jsem rozdělil na dvě etapy a to z důvodu, že jsem prvních 7 řad využil jako „lešení“ pro montáž vaty a parozábrany.
Po dlouhém přemýšlení jsem nakonec vybral šířku 150mm a to hlavně pro lepší stabilitu, únosnost a dostatečnou šířku pro zasekání všeho možného.
Na založení jsem si pozval zedníka, kterého mě doporučil kamoš se slovy „nekouří, nepije a na oběd má deset minut“. Kecal, na oběd mu stačilo jen 7minut J Za dva dny jsme spolu vyzdili zmíněných 7 řad, kdy jsem se defakto nezastavil a pořád jen řezal.
Následovalo postavení komínu, pod který jsem udělal betonový základ s odvodem na kondenzát. Vzhledem k tomu, že můj střechař neměl čas na oplechování, stavbu jsem zakončil těsně pod taškou, kde je doteď. Nyní je sice čas, ale zase tomu nepřejí podmínky, takže místo toho abych topil kamnama, topím na stavbě přímotopem.
Zbylé řady příček jsem si už dozdil sám, včetně osazení překladů po kterých se zdivo krásně provázalo a hlavně stabilizovalo i když jsem každou řadu kotvil přes sponky k obvodovému zdivu. Nakonec přišlo na řadu dořezání asi 100kusů 10cm pásků na poslední řadu pod strop. Mezi parozábranou a příčkou tak vznikla 2cm mezera pro případný průhyb vazníků. Tuto mezeru jsem následně použil pro vedení kabelů elektroinstalace a bude vyplněná polystyrénem nebo vatou.
Nejvíc otravné na celém zdění bylo neustále dořezávání, ale na druhou stranu jsem byl rád, že mám ytong :-).